Zobrazují se příspěvky se štítkemKrize. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKrize. Zobrazit všechny příspěvky
pondělí 22. června 2009
čtvrtek 28. května 2009
středa 29. dubna 2009
Hypotéky v ČR: Komerční banka končí se stoprocentními hypotékami
Komerční banka, která je současnou dvojkou v nově poskytovaných hypotékách, přestane od 1. května s hypotékami na plnou hodnotu nemovitosti. Napříště si od ní lidé budou moci půjčit maximálně do 90 procent zastavené nemovitosti. HN to včera potvrdila mluvčí banky Monika Klucová.
"V poslední době registrujeme u hypoték nad 90 procent zastavené nemovitosti zvýšenou míru rizika. Registrujeme také přímou souvislost mezi výší zástavy a režimem splácení," řekla Klucová.
Rozhodnutí Komerční banky je důkazem dalšího přitvrzení na tuzemském hypotečním trhu.
"Potvrzuje to obecně obavy bank z dalšího vývoje na trhu. Kromě většího problému se splácením se banky obávají, že může dojít k většímu poklesu cen nemovitostí a hodnota hypotéky by tak mohla být vyšší než hodnota zastavené reality," říká hypoteční makléř Libor Ostatek ze společnosti Golem Finance.
K omezení stoprocentních hypoték už počátkem roku přistoupila Česká spořitelna, která je přestala dávat novým klientům. Ještě předtím je úplně zrušily Raiffeisenbak a GE Money Bank. Lídr trhu Hypoteční banka zatím takové rozhodnutí nesignalizuje.
"Stoprocentní hypotéky v tuto chvíli nebudeme omezovat," řekl včera v reakci na krok Komerční banky HN šéf Hypoteční banky Jan Sadil.
Bez omezení zatím dávají hypotéky na celou hodnotu nemovitosti menší hráči trhu, například UniCredit Bank, Volksbank, skupina Wüstenrot a banka LBBW.
Česká spořitelna půjčí na celých sto procent zastavené nemovitosti jen klientům, které dobře zná, jednou z podmínek je být jejím klientem minimálně půl roku.
Koupit nemovitost bez části vlastních peněz je tak pro Čechy stále těžší. Ještě před finanční krizí bylo možné získat stoprocentní hypotéku v každé bance, postupně je však tuzemské banky začaly omezovat. Prvním krokem bylo jejich výrazné zdražení proti klasickým hypotékám do 85 procent.
Sazby na stoprocentních hypotékách jsou v bankách o jeden až 1,5 procentního bodu vyšší. Klienti, kteří nemají k dispozici při koupi nemovitosti alespoň nějaké vlastní úspory, jsou totiž pro banky rizikovější a to promítají do výsledného úroku.
Pokračování
"V poslední době registrujeme u hypoték nad 90 procent zastavené nemovitosti zvýšenou míru rizika. Registrujeme také přímou souvislost mezi výší zástavy a režimem splácení," řekla Klucová.
Rozhodnutí Komerční banky je důkazem dalšího přitvrzení na tuzemském hypotečním trhu.
"Potvrzuje to obecně obavy bank z dalšího vývoje na trhu. Kromě většího problému se splácením se banky obávají, že může dojít k většímu poklesu cen nemovitostí a hodnota hypotéky by tak mohla být vyšší než hodnota zastavené reality," říká hypoteční makléř Libor Ostatek ze společnosti Golem Finance.
K omezení stoprocentních hypoték už počátkem roku přistoupila Česká spořitelna, která je přestala dávat novým klientům. Ještě předtím je úplně zrušily Raiffeisenbak a GE Money Bank. Lídr trhu Hypoteční banka zatím takové rozhodnutí nesignalizuje.
"Stoprocentní hypotéky v tuto chvíli nebudeme omezovat," řekl včera v reakci na krok Komerční banky HN šéf Hypoteční banky Jan Sadil.
Bez omezení zatím dávají hypotéky na celou hodnotu nemovitosti menší hráči trhu, například UniCredit Bank, Volksbank, skupina Wüstenrot a banka LBBW.
Česká spořitelna půjčí na celých sto procent zastavené nemovitosti jen klientům, které dobře zná, jednou z podmínek je být jejím klientem minimálně půl roku.
Koupit nemovitost bez části vlastních peněz je tak pro Čechy stále těžší. Ještě před finanční krizí bylo možné získat stoprocentní hypotéku v každé bance, postupně je však tuzemské banky začaly omezovat. Prvním krokem bylo jejich výrazné zdražení proti klasickým hypotékám do 85 procent.
Sazby na stoprocentních hypotékách jsou v bankách o jeden až 1,5 procentního bodu vyšší. Klienti, kteří nemají k dispozici při koupi nemovitosti alespoň nějaké vlastní úspory, jsou totiž pro banky rizikovější a to promítají do výsledného úroku.
Pokračování
úterý 28. dubna 2009
Ceny bytů a nemovitostí: Jaký trend lze očekávat v roce 2009?
Společnosti Hyposervis a Deloitte prezentovaly závěry své studie zabývající se současnou situací na trhu s bydlením.
Odhad budoucího vývoje rezidenčního trhu
Rezidenční trh čeká po osmi letech kontinuálního růstu ochlazení a určitá korekce cen i preferovaných konceptů - pro developerské společnosti skončilo období, kdy vše, co bylo postaveno, se v krátké době prodalo. Dá se očekávat výraznější segmentace trhu z pohledu zákazníků, diferenciace trhu založená na kvalitě a moderním designu. Podpora ekologického bydlení a zavedení energetických průkazů budov může mít své pozitivní dopady i na preference klientů a volbu developerských projektů na základě ekologických aspektů a konceptu TCO (Total Cost of Ownership - celkových nákladů na vlastnictví nemovitosti za celou dobu její životnosti), což může vést k volbě odlišných materiálů a technologií než dnes.
Budoucí poptávka
Pro rok 2009 se v oblasti rezidenčního trhu očekává snížení poptávky po rezidenčních nemovitostech až o 45 % a návrat trhu na úroveň roku 2006, což ve střednědobém horizontu může mít za následek snížení nabídky bytů v následujících letech s vlivem na stimulaci poptávky a následný opětovný růst cen.
Je očekáván odklon od prodeje bytů ve stadiu územního rozhodnutí, případně před zahájením stavebních prací, naopak lze očekávat rozvoj prodeje dokončených bytů. Omezení poptávky po koupi bytu představuje stimul pro nájemní trh.
Ceny nemovitostí
Obecně je pro rok 2009 očekáván pokles cen rezidenčních nemovitostí. Zatímco růst cen rezidenčních nemovitostí byl víceméně plošný, pokles zcela jistě plošný nebude. Bude záviset na kvalitě konkrétního bytu a dané lokality. Pokles cen je v současnosti očekáván především u starších, zejména nezrekonstruovaných bytů panelového typu (u kterých byl v minulých letech zaznamenán až nereálný nárůst cen) a bytů a projektů v dopravně hůře dostupných a nedostatečně sociálně vybavených lokalitách.
Předpokládá se, že cenová hladina rezidenčního trhu se v důsledku současných událostí vrátí na úroveň roku 2006. Nárůsty cen rezidenčních nemovitostí v dalších letech se nedají očekávat již tak výrazné. Za dlouhodobě udržitelný růst lze považovat roční přírůstek ceny bytu o 2 - 3 % nad výši inflace.
Očekává se zároveň větší diferenciace jednotlivých tříd bytů v závislosti na standardech (plošných i materiálových), lokalitě a občanské a dopravní vybavenosti. Dosud téměř všechny byty nesly přídomek luxusní, nadstandardní. Stejně tak lze očekávat větší cenovou diferenciaci jednotlivých částí měst.
Pokračování
Odhad budoucího vývoje rezidenčního trhu
Rezidenční trh čeká po osmi letech kontinuálního růstu ochlazení a určitá korekce cen i preferovaných konceptů - pro developerské společnosti skončilo období, kdy vše, co bylo postaveno, se v krátké době prodalo. Dá se očekávat výraznější segmentace trhu z pohledu zákazníků, diferenciace trhu založená na kvalitě a moderním designu. Podpora ekologického bydlení a zavedení energetických průkazů budov může mít své pozitivní dopady i na preference klientů a volbu developerských projektů na základě ekologických aspektů a konceptu TCO (Total Cost of Ownership - celkových nákladů na vlastnictví nemovitosti za celou dobu její životnosti), což může vést k volbě odlišných materiálů a technologií než dnes.
Budoucí poptávka
Pro rok 2009 se v oblasti rezidenčního trhu očekává snížení poptávky po rezidenčních nemovitostech až o 45 % a návrat trhu na úroveň roku 2006, což ve střednědobém horizontu může mít za následek snížení nabídky bytů v následujících letech s vlivem na stimulaci poptávky a následný opětovný růst cen.
Je očekáván odklon od prodeje bytů ve stadiu územního rozhodnutí, případně před zahájením stavebních prací, naopak lze očekávat rozvoj prodeje dokončených bytů. Omezení poptávky po koupi bytu představuje stimul pro nájemní trh.
Ceny nemovitostí
Obecně je pro rok 2009 očekáván pokles cen rezidenčních nemovitostí. Zatímco růst cen rezidenčních nemovitostí byl víceméně plošný, pokles zcela jistě plošný nebude. Bude záviset na kvalitě konkrétního bytu a dané lokality. Pokles cen je v současnosti očekáván především u starších, zejména nezrekonstruovaných bytů panelového typu (u kterých byl v minulých letech zaznamenán až nereálný nárůst cen) a bytů a projektů v dopravně hůře dostupných a nedostatečně sociálně vybavených lokalitách.
Předpokládá se, že cenová hladina rezidenčního trhu se v důsledku současných událostí vrátí na úroveň roku 2006. Nárůsty cen rezidenčních nemovitostí v dalších letech se nedají očekávat již tak výrazné. Za dlouhodobě udržitelný růst lze považovat roční přírůstek ceny bytu o 2 - 3 % nad výši inflace.
Očekává se zároveň větší diferenciace jednotlivých tříd bytů v závislosti na standardech (plošných i materiálových), lokalitě a občanské a dopravní vybavenosti. Dosud téměř všechny byty nesly přídomek luxusní, nadstandardní. Stejně tak lze očekávat větší cenovou diferenciaci jednotlivých částí měst.
Pokračování
pondělí 27. dubna 2009
Investoři ukazují Česku záda, jejich příliv ustává
Je Česká republika i v době finanční krize atraktivní pro zahraniční investory? Ač nejsou prozatím známa konkrétní čísla, zájem investorů o nové továrny klesá už několik měsíců. Vývoj poptávky po podnikatelských nemovitostech je přitom důvěryhodným indikátorem smýšlení zahraničních investorů.
"Ve chvíli, kdy si investor nechává zpracovat nabídku nemovitostí, má už o své plánované investici konkrétní představu a bývá o ní téměř stoprocentně rozhodnutý," uvedla pro Aktuálně.cz generální ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová.
V současnosti se však investoři do Česka nehrnou. Počet nabídek nemovitostí vytrvale klesá, a to již od loňského února. Přičemž konkrétní nabídka nemovitostí konečnému rozhodnutí předchází o půl až tři čtvrtě roku.
"V letošním roce proto ve srovnání s předcházejícími lety můžeme očekávat menší jak počet, tak i finanční velikost projektů," přiblížila Rudyšarová.
Předpokládá se také, že ve složení projektů budou mít stále větší podíl služby nebo výzkum a vývoj. Na úkor výroby, a to obzvláště té jednoduché.
Pokračování
"Ve chvíli, kdy si investor nechává zpracovat nabídku nemovitostí, má už o své plánované investici konkrétní představu a bývá o ní téměř stoprocentně rozhodnutý," uvedla pro Aktuálně.cz generální ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová.
V současnosti se však investoři do Česka nehrnou. Počet nabídek nemovitostí vytrvale klesá, a to již od loňského února. Přičemž konkrétní nabídka nemovitostí konečnému rozhodnutí předchází o půl až tři čtvrtě roku.
"V letošním roce proto ve srovnání s předcházejícími lety můžeme očekávat menší jak počet, tak i finanční velikost projektů," přiblížila Rudyšarová.
Předpokládá se také, že ve složení projektů budou mít stále větší podíl služby nebo výzkum a vývoj. Na úkor výroby, a to obzvláště té jednoduché.
Pokračování
středa 22. dubna 2009
Banky zpřísňují hypotéky na chaty a chalupy
Pořízení chaty nebo chalupy na hypotéku se letos Čechům komplikuje. Z tuzemských bank už jsou jedině Komerční banka, ČSOB a její Hypoteční banka ochotné na rekreační objekty půjčit celých sto procent hodnoty nemovitosti.
Sehnat peníze na víkendové bydlení je obtížnější. Česká spořitelna skončila s poskytováním hypoték na chaty a chalupy do sto procent hodnoty nemovitosti. Od dubna na ně půjčuje jen do 70 procent.
Největší tuzemská banka zároveň přestala financovat i luxusnější víkendová sídla. Na tomto typu hypotéky poskytuje maximálně dva miliony korun.
"Hypotéky na chaty a chalupy jsou pro banky rizikovější. Soustředíme se na hypotéky, ze kterých naši klienti financují vlastní bydlení. Když se lidé dostanou do existenčních problémů, je pro ně momentálně jednodušší přestat splácet ostatní dluhy," potvrdil včera HN tyto změny Martin Techman z České spořitelny.
Spořitelna není jedinou bankou, která letos zkříží plány Čechů na chaty. Třicet procent vlastních peněz na nákup těchto realit požaduje od dubna i finanční skupina Wüstenrot. Podmínky těchto hypoték už dříve přitvrdila i Raiffeisenbank. Lidem, kteří nebyli jejími klienty, půjčí maximálně 75 procent ceny nemovitosti namísto dřívějších 85 procent.
Banky zpřísňují hypotéky na chalupy
Sehnat peníze na víkendové bydlení je obtížnější. Česká spořitelna skončila s poskytováním hypoték na chaty a chalupy do sto procent hodnoty nemovitosti. Od dubna na ně půjčuje jen do 70 procent.
Největší tuzemská banka zároveň přestala financovat i luxusnější víkendová sídla. Na tomto typu hypotéky poskytuje maximálně dva miliony korun.
"Hypotéky na chaty a chalupy jsou pro banky rizikovější. Soustředíme se na hypotéky, ze kterých naši klienti financují vlastní bydlení. Když se lidé dostanou do existenčních problémů, je pro ně momentálně jednodušší přestat splácet ostatní dluhy," potvrdil včera HN tyto změny Martin Techman z České spořitelny.
Spořitelna není jedinou bankou, která letos zkříží plány Čechů na chaty. Třicet procent vlastních peněz na nákup těchto realit požaduje od dubna i finanční skupina Wüstenrot. Podmínky těchto hypoték už dříve přitvrdila i Raiffeisenbank. Lidem, kteří nebyli jejími klienty, půjčí maximálně 75 procent ceny nemovitosti namísto dřívějších 85 procent.
Banky zpřísňují hypotéky na chalupy
pátek 3. dubna 2009
sobota 28. března 2009
úterý 17. března 2009
pátek 13. března 2009
Ceny nemovitostí a jejich pokles ve světě
Komentář autora: Pokles cen nemovitostí čekám již několik let a již jsem o něm psal i na tomto blogu. Stává se to skutečností a má to velmi logické důvody.
FN: V uplynulých 10 letech rostly ceny nemovitostí v globálním měřítku nezdravě rychlým tempem 10 % ročně. Nyní se trend obrací. Po růstu nastupuje pád. ČR není výjimkou.
USA a Velká Británie již dva roky v poklesu
Jako první začala globální nemovitostní bublina praskat v USA. Podle indexu S&P/ Case-Shiller Home Price Index Composite 10, který měří ceny vývoj cen rezidenčních nemovitostí v 10 největších městech v USA, nastal obrat v polovině roku 2006. Od té doby do konce listopadu 2008 (data jsou k dispozici s dvouměsíčním zpožděním) dosáhl pád z vrcholu 27 %. Nemovitosti určené k bydlení jsou ve velkých městech USA o více než čtvrtinu levnější. Ceny padají zhruba stejně rychle, jako před tím rostly, tedy 10 % až 15 % ročně. Tři roky před vrcholem pádily ceny nemovitostí nahoru v průměru tempem 15 % p.a., pět let před vrcholem průměrným tempem 14 % p.a. a deset let před vrcholem průměrným tempem 11 % p.a.
Podobně jako USA je na tom ohledně vývoje cen nemovitostí Velká Británie, ovšem se zhruba ročním zpožděním. Cenový vrchol zde nastal podle indexu Nationwide UK Average House Price na podzim roku 2007. Od té doby ceny nemovitostí poklesly v průměru o 19 %. I zde padají ceny nemovitostí zhruba stejně rychle, jako před tím rostly, tj. tempem 10 % až 15 % ročně. Deset let před dosažením vrcholu rostly ceny nemovitostí ve Velké Británii průměrným tempem 12 % ročně.
Za hlavní příčinu tak dlouhého a rychlého růstu cen nemovitostí je všeobecně považována velmi snadná dostupnost hypotečních úvěrů. Růst koupěschopné poptávky hnal nahoru ceny. Nebudeme nyní rozebírat, kdo za růst objemu úvěrů nese větší vinu (Greenspan a jeho nízké úrokové sazby, „antidiskriminační“ zákony požadující úvěry pro chudé, chamtivost bankéřů či jejich neschopnost správně odhadnout riziko, sekuritizace a příliv kapitálu lačného po dluhopisech s vyšším výnosem atd.). Jisté je, že růst míry zadlužení domácností i růst cen nemovitostí skončil. Oba faktory – zadluženost i cena nemovitostí – narazily na svůj strop. Pro mnohé je překvapením, že tak pozdě.
FN: V uplynulých 10 letech rostly ceny nemovitostí v globálním měřítku nezdravě rychlým tempem 10 % ročně. Nyní se trend obrací. Po růstu nastupuje pád. ČR není výjimkou.
USA a Velká Británie již dva roky v poklesu
Jako první začala globální nemovitostní bublina praskat v USA. Podle indexu S&P/ Case-Shiller Home Price Index Composite 10, který měří ceny vývoj cen rezidenčních nemovitostí v 10 největších městech v USA, nastal obrat v polovině roku 2006. Od té doby do konce listopadu 2008 (data jsou k dispozici s dvouměsíčním zpožděním) dosáhl pád z vrcholu 27 %. Nemovitosti určené k bydlení jsou ve velkých městech USA o více než čtvrtinu levnější. Ceny padají zhruba stejně rychle, jako před tím rostly, tedy 10 % až 15 % ročně. Tři roky před vrcholem pádily ceny nemovitostí nahoru v průměru tempem 15 % p.a., pět let před vrcholem průměrným tempem 14 % p.a. a deset let před vrcholem průměrným tempem 11 % p.a.
Podobně jako USA je na tom ohledně vývoje cen nemovitostí Velká Británie, ovšem se zhruba ročním zpožděním. Cenový vrchol zde nastal podle indexu Nationwide UK Average House Price na podzim roku 2007. Od té doby ceny nemovitostí poklesly v průměru o 19 %. I zde padají ceny nemovitostí zhruba stejně rychle, jako před tím rostly, tj. tempem 10 % až 15 % ročně. Deset let před dosažením vrcholu rostly ceny nemovitostí ve Velké Británii průměrným tempem 12 % ročně.
Za hlavní příčinu tak dlouhého a rychlého růstu cen nemovitostí je všeobecně považována velmi snadná dostupnost hypotečních úvěrů. Růst koupěschopné poptávky hnal nahoru ceny. Nebudeme nyní rozebírat, kdo za růst objemu úvěrů nese větší vinu (Greenspan a jeho nízké úrokové sazby, „antidiskriminační“ zákony požadující úvěry pro chudé, chamtivost bankéřů či jejich neschopnost správně odhadnout riziko, sekuritizace a příliv kapitálu lačného po dluhopisech s vyšším výnosem atd.). Jisté je, že růst míry zadlužení domácností i růst cen nemovitostí skončil. Oba faktory – zadluženost i cena nemovitostí – narazily na svůj strop. Pro mnohé je překvapením, že tak pozdě.
čtvrtek 12. března 2009
Nemovitosti: Hypotéční krize může propíchnout i českou nemovitostní bublinu
Podle profesora Petra Musílka z Fakulty financí a účetnictví, je problém současné krize hlavně v nemovitostní bublině, která se začala tvořit po předchozí krizi na začátku století, a v tom, že za dlouhých 11 měsíců nebyli regulátoři schopni zjistit rozsah ohrožení finančních institucí.
Kde vidíte příčinu současné finanční krize?
Hlavní příčinu můžeme hledat už ve druhé polovině devadesátých let, kdy byl obrovský boom technologických, mediálních a telekomunikačních trhů a akciový index Nasdaq dosáhl začátkem března 2000 hodnoty více jak pěti tisíc bodů (24. října měl hodnotu kolem 1550, pozn. red.). Pak došlo na tomto trhu ke krachu a Federální rezervní systém intervenoval dramatickým snížením úrokových sazeb, které však vyvolaly obrovskou poptávku po hypotečních úvěrech. To ale nastartovalo nemovitostní bublinu na americkém trhu a později i na dalších trzích (zejména ve Velké Británii, Španělsku, Francii a možná i v Česku). Současná krize je do značné míry tedy pokračováním té technologické bubliny. Navíc nejdříve americké, později i evropské banky začaly masivně sekuritizovat úvěry z důvodu obcházení pravidel kapitálové přiměřenosti a vytvářet nové finanční produkty, vybavené vysokým ohodnocením ratingových agentur. Globální institucionální investoři (včetně bank) masivně investovali do těchto nových produktů a jejich bonitu posuzují zejména podle externího ratingu, který – jak se později ukázalo – byl zavádějící. Po dobu několika let se investiční stádo dopouštělo investiční chyby, když se převážně spoléhalo na ratingové agentury.
Hypotéční krize může propíchnout i českou nemovitostní bublinu
Kde vidíte příčinu současné finanční krize?
Hlavní příčinu můžeme hledat už ve druhé polovině devadesátých let, kdy byl obrovský boom technologických, mediálních a telekomunikačních trhů a akciový index Nasdaq dosáhl začátkem března 2000 hodnoty více jak pěti tisíc bodů (24. října měl hodnotu kolem 1550, pozn. red.). Pak došlo na tomto trhu ke krachu a Federální rezervní systém intervenoval dramatickým snížením úrokových sazeb, které však vyvolaly obrovskou poptávku po hypotečních úvěrech. To ale nastartovalo nemovitostní bublinu na americkém trhu a později i na dalších trzích (zejména ve Velké Británii, Španělsku, Francii a možná i v Česku). Současná krize je do značné míry tedy pokračováním té technologické bubliny. Navíc nejdříve americké, později i evropské banky začaly masivně sekuritizovat úvěry z důvodu obcházení pravidel kapitálové přiměřenosti a vytvářet nové finanční produkty, vybavené vysokým ohodnocením ratingových agentur. Globální institucionální investoři (včetně bank) masivně investovali do těchto nových produktů a jejich bonitu posuzují zejména podle externího ratingu, který – jak se později ukázalo – byl zavádějící. Po dobu několika let se investiční stádo dopouštělo investiční chyby, když se převážně spoléhalo na ratingové agentury.
Hypotéční krize může propíchnout i českou nemovitostní bublinu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
